Přemýšlíte, kde bude vaše miminko po narození spát? Postýlka v ložnici, v dětském pokoji nebo u vás ve společné posteli? Přečtěte si o výhodách společného spaní, nejčastějších mýtech a důvodech, kdy se mu vyhnout.
Jak jsem přišla na to, že bude spát s námi
Když jsem byla těhotná a řešili jsme s partnerem, kde bude naše dcerka po narození spát, měli jsme dost odlišný názor. Respektive muž to bral tak, jak na to byl zvyklí.
„Bude v postýlce, kde jinde by byla?“
Jenže já už měla jasno.
„No s námi v posteli, kde jinde by byla, než u mámy?“
Už tehdy jsem cítila, že bych ji nedokázala nechat někde ležet samotnou. Vždyť jsem pro ni 9 měsíců celým světem, bezpečným místem, které zná. Je zvyklá na můj dech, tlukot srdce, na mé teplo. Po narození bude plně odkázaná na mě, mou péči a lásku.
Také pomohlo, že jsme tehdy bydleli v garsonce a bylo mnohem jednodušší ji mít v posteli. Pravda, postýlku jsme měli, dali jsme ji k posteli a oddělali zábradlí. Fungovala jako takový balkónek, kde jsem měla vše potřebné, co jsem potřebovala mít po ruce (plenky, pití, náhradní oblečení), abych v noci nemusela vstávat a pro něco chodit. Bylo to pro nás skvělé rozhodnutí. Až časem jsem si uvědomila jaké všechny výhody a důsledky to pro dítě i rodiče má. Tehdy jsem to věděla jen instinktivně, pocitově. Prostě mateřské pudy :-).
Výhody společného spaní
Myslím, že nejpřesvědčivějším argumentem je, podívat se na to očima dítěte. Budu vám teď chvíli tykat.
Jsi obklopená teplou vodou a známými zvuky. Slyšíš hlas té bytosti, která je tvou mámou. Je pro tebe vším. Dává ti živiny, lásku, pozornost. Povídá si s tebou, jste spolu pořád. Usínáte spolu, cítíš pohyby když někam jde. Chrání tě. Najednou se kolem tebe vše stahuje. Odtéká voda, která tě po celý tvůj život obklopovala a ty jsi tlačena někam do neznáma. Brrr. Je tu zima a ty se poprvé nadechuješ. Ale hned cítíš teplé ruce a vůni, kterou znáš. Máma. Jsi u ní na bříšku a hledáš její prso. Hladí tě, a mluví na tebe. Poprvé ji spatříš. Je nádherná! Byl to náročný den a ty usínáš. Když se probudíš je tma. Poplach. Kde je máma? Srdíčko ti buší…
Ne, nechci vás vylekat, ani vzbudit pocity viny, pokud chcete své dítě mít v jeho vlastní postýlce. Jen se snažím přiblížit pocity a pohled na svět toho drobečka. Aby bylo jasné, proč nás tak moc potřebují…
Výhody pro miminko/dítě
- Pocit bezpečí.
- Kojení podle potřeby dítěte.
- Snadnější usínání, obzvlášť pokud usne u kojení, není třeba děťátko kamkoliv přenášet.
- Klidnější spánek (dítě nás vnímá i ve spánku) a může se kdykoliv přitulit.
- Méně častý výskyt strachu ze tmy a nočních můr – a pokud přijdou je rychleji uklidněno přítomností rodiče.
- Snížení rizika SIDS – náhlého úmrtí kojence – když slyší dýchat nás, připomíná mu to, že sám také má dýchat (toto neprobíhá na vědomé úrovni, ale podprahově a přes CNS – centrální nervovou soustavu).
- Při probuzení vedle rodičů nedochází ke zvýšení adrenalinu a ke stresové reakci, která jinak nastane (u novorozenců a maličkých dětí).
Přínosy pro mámu
- Klidnější spánek (protože podprahově vnímáme své děti i ve spánku).
- Kvalitnější spánek, protože nemusí vstávat a plně se probouzet, jako když musí dojít k postýlce nebo do jiného pokoje.
- Pohodlné kojení – ideální je poloha vleže.
- Méně potíží s laktací a kojením. Tvorba mléka probíhá nejvíce v noci a když je tedy miminko několikrát za noc kojeno, tvoří se dostatek mléka. Podporuje to i vůně miminka, která vyvolává blažené pocity (uvolnění oxytocinu a prolaktinu = dostatek mléka).
Výhody pro tátu
- Kontakt s dítětem. Ano, i ve spánku se to počítá.
- U nás to byla téměř jediná chvíle, kdy byli spolu, protože muž po práci chodil na stavbu a dokončoval náš dům.
- Snazší péče o dítě, pokud jste domluveni na střídání se v nočních směnách.
- Nebojte, že by se muž nevyspal. Pokud nemá extra lehké spaní nebo poruchu spánku, tak ani nebude vědět, že jste za noc 2x přebalovala a 5x kojila.
Strachy, mýty, obavy
V naší společnosti panuje spousta mýtů a obav ze společného spánku s dítětem. Můžete se bát vy, partner, babičky, tetičky či náhodní kolemjdoucí, se kterými toto téma otevřete. To se samozřejmě netýká jen spánku, ale také metod uspávání, do kolika měsíců/let kojit, do čeho přebalovat a jestli vůbec (bezplenkovka), nošení v šátku, nepřikrmování od 4. měsíce a třeba BLW, kdy se dítě učí jíst samo od chvíle, kdy projeví o jídlo zájem.
A teď už 9 nejčastějších obav, mýtů a strachů, které v souvislosti se společným spaním jsou:
1. Dítě zalehnu
- Naše těla jsou na tento stav – spát spolu s dítětem – připravena. Dříve to ani jinak nešlo. Stále to můžeme vidět v jednodušších společnostech nebo u přírodních národů. Náš systém na podvědomé úrovni toto hlídá, jak u matky, tak u otce.
- Toto byla velká obava mého muže. A víte co? Několikrát mi ráno vyprávěl, jak se vzbudil, když se v noci otáčel a ona byla vedle něj a zalehnutí hrozilo. Vždy se probudil, zkontroloval kde dcerka je a usnul. Nikdy na ni nelehl a to ho jinak nic nevzbudí.
2. Spadne z postele
- To je celkem oprávněná obava u větších dětí, které již v noci rejdí. Novorozenec, pokud je uprostřed postele obklopen rodiči, je v bezpečí.
- Dá se to řešit přidáním menší postele vedle té rodičovské. To je výhodné hlavně když je dítě větší a už se trochu (dobře, přiznám barvu, hodně) roztahuje. Až dítě povyroste a bude chtít spát samo, využijete ji jako samostatnou postel do dětského pokoje.
- Nebo si dočasně, místo postele, můžete dát matrace na zem. Takto jsme to měli v garsonce, když dcerka lezla a začala se v noci dost přesouvat. Bylo to i kvůli dennímu pohybu, aby se jí zvětšila obytná plocha.
- A nyní už se prodávají i mantinely na postel. Tam záleží co vám bude vyhovovat.
3. Rodiče se nevyspí
- Po narození dítěte se chtě nechtě spánkové návyky mění. Vstáváte několikrát za noc, některé děti mají dočasně otočený režim, kdy spí přes den a bdí v noci.
- A jestli máte pokaždé vstát a jít k postýlce nebo dokonce do jiné místnosti, to vás probere víc, než když se jen otočíte a hned víte co se děje.
- Děti se nebudí jen na kojení nebo že mají počůranou plínku. Budí je i bouřlivé či nepříjemné sny, nebo se potřebují ujistit, že tam jste.
- Často se vzbudím chviličku před dcerkou, vnímám jak mě hledá, po čtyřech ke mě doleze (většinou do mě nabourá), lehne si vedle a spí. Nebo si pode mě strká ruku, aby mě cítila.
- Pokud máte vy nebo partner poruchu spánku nebo lehké spaní, bude to náročné v obou případech – společné i oddělené spaní.
4. Rozmazlování
- Asi nikdo nechceme mít rozmazlené dítě. Jenže to vzniká úplně jinak a jindy. Vzniká špatným nastavením hranic v pozdějším věku dítěte, rozhodně to neplatí u novorozenců, u nichž nedostatek kontaktu (mazlení, nošení) způsobuje poruchy a zvyšuje hladinu stresu v těle.
- U novorozenců je naopak důležité mu být hned k dispozici a reagovat na jeho projevy a potřeby. To mu dává zprávu, že je milované, vítané a zaopatřené.
5. Nebude později chtít spát ve své posteli.
- Ale bude 😉 Dítě prochází mnoha vývojovými fázemi. A jednou z nich je osamostatnění. Ano pravda, nebude to v roce, ani ve třech letech dítěte. Ale přijde to. A pokud dítěti necháme svobodu v tom, dozrát do toho a odejít ze společné ložnice, až bude opravdu chtít a cítit se na to, buduje to v něm pocit sebedůvěry.
- I dítě, které se již osamostatnilo, může mít období, kdy se potřebuje vrátit – narození sourozence, stěhování, škola. Je to pro něj místo bezpečí, ve kterém se může vyrovnat s řadou situací.
6. Bude z něj mamánek
- Děti jsou naprogramované, aby se drželi u mámy, sami by nepřežily. Osamostatní se, až přijde jejich čas.
- Tyto výroky často padají velmi brzy (půl roku, rok, dva dítěte) a akorát znejišťují maminky v tom, jestli přeci jen to své dítko nerozmazlují. Ne, v tomto věku opravdu ne.
- Dítě do 1,5 – 2 let neví, že když předmět či osoba (máma) odejde z místnosti, nezmizí. Je tedy normální, že jsou období, kdy si ani v klidu bez dítěte nedojde na toaletu či dát prádlo do pračky, protože je hned křik a hledá se máma. Když se tedy dítě v noci vzbudí samo, je jeho tělo automaticky zaplaveno stresovými hormony.
7. Musí se osamostatnit
- Ano, to bezpochyby, ale až nastane jeho čas. Předčasné „osamostatňování“ je na škodu a v dítěti to spouští nouzové reakce, stres a pocity nelásky.
- Viz také bod 5.
8. Máme malou postel
- Ta je s dítětem ve společné posteli od určitého věku malá vždy 😉
- Dá se to řešit postýlkou nebo postelí, kterou přirazíme k té stávající.
9. Udusí se peřinou
- Tuto obavu jsem slýchala od tchýně a přijde mi zcestná. Peřiny jsou prodyšné a děti spí často spíše odkopané a je problém je přikrýt než naopak.
Všechna tato témata mnohdy spouští bouřlivou diskuzi a obhajování známého výchovného postupu, kterým jsme skoro všichni prošli. Osobně jsem zaujala postoj, kdy si nejprve srovnám sama co, proč a jak chci. Co je pro mě, mé dítě a mou rodinu nejlepší, je pro mě nejdůležitější. Potom se mi to mnohem lépe vyjadřovalo a vysvětlovalo (pokud byl zájem) i lidem kolem. Uvědomila jsem si, že je důležitější abych si dělala věci po svém, tak jak mi dávají smysl, než plnit přání ostatních. Ale byl a je to proces.
Když partner nechce
Jste přesvědčena o výhodách společného spánku a cítíte, že je to pro vás a dítě to pravé, ale partner vaše nadšení nesdílí?
Zeptejte se ho na jeho názor a důvody, proč to takto nechce.
- Může jít o strachy a mýty, které jsem vyjmenovala výše. V tu chvíli už víte, jak mu to vysvětlit.
- Má strach, že se nevyspí a v zaměstnání neodvede dobrou práci. To je jistě pochopitelný důvod. Avšak kdo nic nezkusí, nic neví. Muži nemají takovou vazbu a hormonální dispozice k péči o dítě jako matka. Proto je dítě v noci tolik neruší a nebudí je každým kňournutím.
- Můžete mu nabídnout, že to vyzkoušíte a pokud problém se spánkem nastane, vymyslíte spolu řešení.
- Dítě bude v postýlce, která bude přiražená k posteli na vaší straně (bez zábradlí samozřejmě, ať nemusíte vstávat).
- Má obavy o váš intimní život. Co si budeme povídat, ten se stejně s příchodem dítěte změní a není to pořád v posteli nuda? 😉
Kdy dítě do postele nebrat
Existují i důvody, kdy je lepší, když dítě bude mít samostatnou postýlku umístěnou hned vedle vaší nebo ve stejné místnosti. Spaní v úplně jiné místnosti než jsou rodiče nedoporučuji.
Rodiče, nebo jeden z nich, je pod vlivem alkoholu nebo návykových látek.
- Tady je riziko, že byste dítě mohli zalehnout, protože jsou ovlivněna mozková centra, která se jinak postarají o bezpečí dítěte.
Velmi senzitivní dítě.
- Některé děti jsou velmi citlivé, je to nastavením centrální nervové soustavy.
- Může to být i přechodně po těžkém porodu nebo silném zážitku, kdy dítě vyhledává spíš klid, aby se s tím mohlo vyrovnat. Některé dítě v takové situaci potřebuje více kontaktu, některé naopak méně.
- V tu chvíli je dobré vyzkoušet, co dítěti bude víc vyhovovat.
- Pokud je děťátko řazeno mezi děti autistického spektra, má své specifické požadavky, rituály a zvyky a také může mít potřebu většího osobního prostoru.
Přeji dobrou noc
Je dobré si vše přizpůsobit vlastním podmínkám, názorům a postojům a nekopírovat slepě druhé. To je totiž důvod, proč nám to potom nefunguje. Chybí vlastní přesvědčení (ať už jde o výchovu, spaní, BKM, nebo cokoliv jiného) a smysl toho, proč to děláme.
Ať už se tedy rozhodnete jakkoliv, přeji vám dobrou noc.
Jsem mentorovaná dula a pečuji o ženy v počátcích mateřství, podporuji je během těhotenství a doprovázím u porodu. O mých službách se můžete informovat zde. Připravovat ženy k porodu a být jim oporou mi dává velký smysl, protože jsou to okamžiky, na které nikdy nezapomeneme. K tomu být dulou, jsem se rozhodla po svém porodu. Více o mém příběhu, si můžete přečíst tady.
Mou láskou je prenatální kontakt a komunikace s miminkem, pre a perinatální psychologie. Děti jsou od počátku svého vzniku vědomé bytosti a to, jak prožijí svých prvních 9 měsíců formuje jejich osobnost.
Při porodu můžeme objevit svou vnitřní sílu. Přeji všem ženám Láskyplný porod ♡