Vítejte na mých stránkách.
Trochu o mně
Jmenuji se Monika, mám jednu dceru, jednoho muže a jeden krásný domek se zahradou.
Ráda pátrám v hlubinách života a rozkrývám souvislosti svého bytí, miluji východy a západy slunce, vodu ze studánky, zvířata (kromě pavouků, z těch mám paniku), pohled na oblohu a její proměnlivost. Vnímám krásu květin naší přírody, když vidím duhu, jsem nadšená jako malé dítě. S dcerou si maluji a znovu se učím názvy rostlin, které ji tak zajímají a já si je ze školy již nepamatuji.
Naslouchám hučení moře, které mám za domem (chápej kopec se stromy, ale když fičí vítr, fakt znějí jako burácení moře) a pozoruji, jak luční květiny a bylinky, které jsem vysela, rostou.
Zbožňuji vůni bylin.
Vrací mě to do dětství, kdy jsem s babičkou míchala bylinky pro její klienty, kteří za ní chodily pro radu a léčení.
Objevila jsem háčkování a také jak moc může být užitečné, připravit se na porod.
Proč dula?
A chcete krátkou nebo dlouhou verzi? 😉
Nikdy jsem se nevyžívala v ženských záležitostech, nebyla jsem zrovna šťastná, že jsem žena (myslela jsem, že chlapy to maj v životě snazší) a nechtěla jsem děti. A už vůbec ne rodit. Z porodu jsem měla fakt velký strach.
Na jedné terapii jsem byla seznámena s tím, jak je období prenatálu, prožitek porodu a poporodního období zásadní a jak formuje náš život. Úplně jsem tomu nerozuměla, ale cítila jsem, že je to, alespoň pro mě, zásadní.
O pár let později jsem otěhotněla.
K mému překvapení, jsem ihned cítila radost a lásku k tomu mrňouskovi, který je uvnitř mě. A vzápětí mi došlo, že budu rodit – a byl tu strach. Intuitivně jsem věděla, že je se mnou ta bytost natolik propojena, že vnímá co cítím. A protože jsem již věděla, jak zásadní vliv na její život to má, začala jsem si s ní povídat, abych ji ujistila, že jí miluji a jsem ráda, že tu je. Že ten strach je můj.
Byla jsem postavena před volbu.
Buď se budu celé těhotenství bát toho co přijde, nebo se tomu postavím čelem a udělám co budu moci, aby její příchod na svět byl co nejlepší. Rozhodla jsem se pro to druhé. Vím, jak moc ovlivní porodní trauma život.
Během těhotenství jsme s dcerou komunikovaly, já přijala své ženství a jsem moc vděčná, že jsem díky tomu mohla prožít zázrak stvoření dítěte, dokonalosti těla a porodu.
Neproběhlo všechno tak, jak jsem si přála, ale díky tomu jsem si uvědomila, jak moc je důležité připravit na porod nejen sebe a své tělo, ale také partnera. Odtud přišla touha předávat dál moudrost a zkušenosti v podobě předporodní přípravy a nakonec i projít kurzem pro duly.
